Všichni jsme spotřebitelé – ale známe svá práva?
ZDROJ:https://www.jasanska.com/aktuality.htm
České soudy i Soudní dvůr Evropské unie jsou zajedno v tom, že rozhodčí řízení v případě spotřebitelských smluv nesmí znevýhodňovat spotřebitele a omezovat jejich právo na řádný proces. České soudy v podstatě zakázaly sjednat ve spotřebitelských smlouvách možnost předložení sporu soukromému rozhodčímu soudu. Soudní dvůr Evropské unie zašel ještě dále, když judikoval, že vnitrostátní soud může i bez návrhu posoudit nepřiměřenost celé rozhodčí doložky, a tudíž i její platnost.
Ochrana práv spotřebitelů se postupně stala součástí právních předpisů na úrovni české i evropské legislativy. Při posuzování ustanovení spotřebitelských smluv je třeba vycházet z předpokladu, že průměrný spotřebitel je vždy slabší, resp. právně méně erudovaná, strana smluvního vztahu. Na stranu spotřebitelů se v poslední době staví vedle zákonodárců i soudy, a to jak vnitrostátní, tak i Soudní dvůr Evropské unie.
Rozhodnutí českých soudů z poslední doby (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdi 2312/2007, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cmo 496/2008) se zabývají novou praxí ve spotřebitelských smlouvách. Jde o sjednávání rozhodčích řízení před soukromými rozhodčími soudy, jež nejsou zřizovány na základě zákona o rozhodčím řízení, a tudíž nezaručují spotřebitelům právo na řádný proces. Tyto rozhodčí doložky soudy prohlásily za neplatné.
Soudní dvůr Evropské unie judikoval, že vnitrostátní soud, který rozhoduje o exekuci rozhodčího nálezu, může i bez návrhu posoudit nepřiměřenost rozhodčí doložky a prohlásit ji za neplatnou. V daném případě (Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2009, Asturcom Telecomunicaciones SL v. C.R.Nogueira, C-40/08) šlo o výkon rozhodčího nálezu, který byl vydán zcela bez účasti spotřebitele na jednání. Rozhodčí soud se totiž nacházel daleko od bydliště spotřebitele, který neměl finanční prostředky na cestu a na zajištění ubytování v místě rozhodčího soudu po dobu trvání rozhodčího řízení.
Lze tedy shrnout, že ujednání v neprospěch spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách jsou neplatná nejen na základě příslušných právních předpisů, ale i na základě dnes již ustálené judikatury soudů.